Lis 10
28
Ačkoliv je z přiloženého záběru vidět, že u nás doma je všude hezky bílo (Šárka tvrdí asi 15cm), o 1500kilásků na jih je to všechno jinak, což je z předpovědi přilepené na úplném konci taky dost dobře vidět. David mi před chvílí říkal, že z Vídně do Prahy letěl nadvakrát, protože nestíhali uklízet runway. To se v těchto končinách, ve 20 stupních pana Celsia, opravdu stát nemůže.
Tohle je prosím Roudnička z Nového Hradce
No a v tomhle počasí je škoda zůstávat na bytě. Nejprve se mi moc nechtělo, protože fučelo přímo šíleně, ale nakonec jsem se přemohl a vyrazil. Cíl jsem měl v podstatě stejný jako včera, kdy jsem lovil fotky zapadajícího sluníčka, ale na cestu jsem se vydal z druhý strany. Dalo by se říct „Šel jsem na to od lesa“, kdyby tu ale nějakej ten les byl :-). Dojel jsem si na Gnejna bay a pěkně podél skalisek jsem se vydal doprava. Foukalo šikovně, vlny to hnalo do Golden bay, ale tady se voda jen houpala. To bylo štěstí, protože jinak bych musel jít někudy jinudy (když jsou metrový vlny, tak většina mý trasy je pěkně skrápěná). Vyběhnul jsem si to na kopeček a zase se sklouzal ke skalisku nad vodou. Chvilku jsem váhal, jestli mám seskočit dolů, ale pak jsem to radši vzdal. Musí se tam po asi 20cm široké hraně skály, pak delší krok a dolů na plošinu. No, a když to nedáš napoprvé, tak je to s koupelí.
Odtud se jde po skalce až nad „skrytou pláž“, kterou nám Darren doporučoval. V létě byla docela čistá, asi ji někdo uklidil. Nyní je to tu hromada mořské trávy a bordelu, co sem moře vyplavilo. Ošahal jsem si tam vodu, s trochou odvahy a po chvilce zvykání by se v tom koupat určitě dalo. Nebyla o moc studenější než vzduch.
Celý ten svah je z nějakýho jílu. Naštěstí byl suchý a neklouzalo to, ani nelepilo na boty. Jedním z dolíků jsem se vyhrabal nahoru a byl jsem na stejném místě jako včera. Můj dnešní cíl byl ale o ještě o kousek vješ. Ten kopec mě prostě lákal od první chvíle, kdy jsem ho viděl. Normální cesta nahoru neexistuje, ale co jsem ho tak obcházel, tak se tam dá dostat minimálně dvěma cestama. Vybral jsem si (myslím) tu jednodušší, kde se neleze trhlinou, ale po takovým traverzu. Pro podprůměrnýho horolezce by to byla zívačka, pro mě výzva. S hřejivým pocitem jsem se prošel po vršku 🙂 a udělal pár fotek, aby i ti co zůstali dole (případně doma) si to mohli vychutnat.
Zpátky na Gnejnu jsem to vzal vrchem. Vydrápal jsem se až nahoru na útesy a už po rovince došel až ke věži a pak se vrátil na parkoviště. Skoro se mi ani nechce věřit, že to bylo jen trochu málo přes 3 kiláky. Celou cestu jsem uložil i na wandermap.net (sestru mého oblíbeného bikemap-u :-)). Víc fotek z tohoto víkendu jsem nahrál na picasu, je to sice z mobilu, ale některý jsou dobrý.
Protože ještě nebylo dost pozdě, aby mě to táhlo domů, tak jsem se ještě cestou zastavil na Dwejra Lines. Ale o tom až příště …
No a na závěr ještě ta předpověď počasí na příští týden